Aktuality

Malá exkurze do historie spekulativních bublin

30.08.2017Novinka

1.            Je tentokrát všechno jinak?

„Tentokrát je vše jinak.“ Věta, která je asi nejdražší větou v lidských dějinách. Opakovaně stála investory, kteří se nechali nakazit všeobecnou masovou euforií z rychlých zisků, většinou téměř celý investovaný majetek.
Vynořuje se v různých obměnách u každé spekulativní bubliny. Tato věta je dokonce jednou z nutných podmínek a znaků, jak spekulativní bublinu rozpoznat. Neboť ke každé spekulativní bublině patří, vedle cenového nadhodnocení aktiv, také story, která vzbuzuje v euforických investorech důvěru v další budoucí rostoucí kurzy a posiluje odhodlání zaplatit za dané aktivum až iracionálně vysokou cenu.

Snad tu nejvyšší zaplatil údajně jeden holandský spekulant na vrcholu „tulipánové mánie“ v Holandsku v roce 1637. Za jednu vzácnou tulipánovou cibuli zaplatil cenu rovnající se protihodnotě celého selského statku.

Některé jevy jsou výsledkem lidské přirozenosti. V tomto případě střídání chtíče a strachu, jakož i obecný sklon ke stádnímu vzorci chování zakódovaný v lidském genomu, neboť tlupa vždy skýtala vyšší stupeň ochrany. Podlehnou-li tomuto masově psychologickému jevu dokonce i renomované osobnosti, začíná být situace zvláště brizantní.

Těsně před burzovním krachem v roce 1929 řekl jeden z nejlepších amerických ekonomů Irving Fisher (1867-1947): „ Akcie se nachází na trvale vysoké úrovni.“ Odborník, který vyučoval na Yale University, obohatil ekonomii o teorie, které dodnes naleznete v učebnicích, a sám dokonce vyvinul archivační systém, který se dodnes prodává pod značkou Rodolex, padl do pasti všeobecné euforie a vyřknul svůj památný výrok, kterým na desetiletí zruinoval svou jinak vynikající reputaci makroekonoma.  Jak známo, tenkrát se akciový index Dow Jones zřítil mezi lety 1929-1932 o 89%.

Isaak Newton přišel o většinu úspor účastí na „jihomořské“ bublině roku 1720. Ani tento geniální fyzik a myslitel nedokázal zůstat stranou spekulací na akcie „South Sea Company“. Tenkrát poutavou story o společnosti, v podstatě neprofitabilní, dodal samotný ředitel společnosti John Blunt, který zahájil „PR kampaň“ o fantastických obchodních příležitostech v jižních mořích, o zlatě a stříbře, které stačí jen sebrat a naložit. Blunt rozpoutal doslova nákupní zuřivost, která hnala akcie do stále větších výšin. Mezi lety 1719-1720 vystoupaly akcie ze cca 100 Liber až na závratných 1 050 Liber. Newton nakoupil kolem 180 Liber a realizoval zisk 100% kolem ceny 360 L. Akcie však stoupaly nezadržitelně stále dál a Newtonovi kolegové, kteří neprodali, každým dnem bohatli. Až dostoupal kurz na 700 Liber, podlehl tento velký muž „zpěvu sirén“ a nakažen všeobecnou euforií investoval znovu značnou část svého majetku. Akcie pokračovala ve svém tažení až na 1 050 Liber. Když se Bluntovy sliby o pohádkových ziscích začaly rozplývat, akcie klesla na 800 Liber a po krátkém zotavení zkolabovala až na úroveň 150 Liber. Newton na této bublině ztratil podstatnou část svých úspor, na svou dobu značnou částku kolem 20 000 Liber.

2.            Nová epocha bublin: Japonsko koncem 80 let

Pro příklady spekulativních bublin a s nimi ruku v ruce jdoucí masovou hysterií nemusíme chodit daleko do dějin.

Na konci 80 let 20. století zažil japonský akciový i nemovitostní trh obrovskou bublinu, z jejíhož splasknutí se Japonsko dodnes ani po 27 letech zcela nevzpamatovalo. Ceny akcií se absurdně vzdálily od reálného ohodnocení a znaly jen jediný směr – vzhůru. Média a četné publikace hovořily o převaze japonského hospodářství a finančního systému, včetně prognóz o brzkém světovém prvenství.
Kritici tohoto absurdního ocenění byli vysmíváni jako ti, kteří nechápou, že v Japonsku je přece všechno jinak: „V Japonsku jsou přece standardní oceňovací metody nevhodné.“ Fakt, že také v Japonsku platí ekonomické zákonitosti, byl vnímán jako vtip.

Graf 1: Historický graf japonského akciového indexu Nikkei 225

Od roku 1980 do roku 1989: z hodnoty 6.560 bodů na 38.916 bodů.

…a následně

Graf 2: Vývoj indexu Nikkei 225 po splasknutí bubliny po roce 1989

Vystřízlivění z japonského zázraku. Od maxima k minimu -82%. Ještě po 27 letech sotva na polovině původní hodnoty. (Zdroj: Krisensicherinvestieren)
 

3.            „New Ekonomy Bubble v USA“, Deutsche Telekom a tzv. Neuer Markt 2000-2003

Také na německém „Novém trhu“ mělo být všechno jinak. Astronomická nadhodnocení téměř všech akcií z tohoto segmentu trhu byla analytiky obhajována fantastickými vyhlídkami New Ekonomy založené na internetu, telekomunikacích a médiích. Pro jakoukoliv akcii z jedné z těchto tří branží platilo pověstné „only sky is limit“. V letech 1997-2000 stačilo založit firmu provozující třeba telefonní seznam na internetu, dát ji správné jméno zakončené „. com“ a zalistovat akcie (IPO) na burze. Již první kotační ceny se pohybovaly mnohdy v řádech 100% nad emisní cenou akcie. Pak jen stačilo ještě chvíli počkat a část vlastních akcií na trhu prodat a už byl na světě další dolarový miliardář. Lidé v hysterickém rauši byli ochotni koupit cokoliv „.com“ za jakoukoliv cenu.

Paradoxně podobnou hysterií byla zachvácena také v podstatě polostátní firma Deutsche Telekom, neboť i zde davové zaslepení vidělo společnost z oblasti „New Ekonomy“.

Graf 3: Deutsche Telekom 1997-2015

Během čtyř let (1996-2000) z 14,50 Euro na 103,0 Euro a pak vystřízlivění na 8,42 Euro, tedy -91,8%.
(Zdroj: onvista.de)

Deutsche Telekom se svou ztrátou -91,8% patřil ještě k těm lepším. Většina akcií z „Nového trhu“ ztratila téměř veškerou svou hodnotu. Celý index tohoto trhu Nemax 50 ztratil ze svého maxima  9 666 bodů (10. března 2000) do roku 2003 neuvěřitelných -96,4%. Poté byl tichým duchem německou burzou zrušen.

Graf 4: Neuer Markt (Nemax 50) 1998-2003

Splasknutí spekulativní bubliny technologických akcií. Od maxima zpět o -96,4%
(Zdroj: Krisensicherinvestieren.com)

Jen o něco méně dramaticky dopadly technologické akcie listované na burze americkém Nasdaqu, odkud celá story o neuvěřitelných vyhlídkách New Ekonomy přišla. Index technologických akcií Nasdaq Composite ztratil od svého maxima 83% a nejsledovanější akciový index S&P 500 polovinu své hodnoty.

4.            Nemovitostní bublina v USA 2007/2009, Lehman Brothers and Co.

Ani debakl z počátku nového století nezměnily zažitý vzorec chování a již několik málo let později propadly burzy další masové hysterii. Tentokrát bublina vyrostla na půdě nemovitostí v USA. Story, která růst cen živila, bylo přesvědčení, že na nemovitosti přece nelze prodělat, vždyť nemovitosti pouze stoupají v ceně. Úvěr na nemovitosti dostával kdekdo bez jakékoliv bonity, poptávka po nemovitostech hnala jejich ceny vzhůru a z úvěrových portfolií se vytvářely syntetické cenné papíry, jejichž ceny nabíraly absurdně nadhodnocených výšek. Následné splasknutí dostalo celý světový finanční systém do smrtelné křeče. Fakticky zkolaboval a během krátkého času zmizely z mapy světa investiční banky se stoletou tradicí a vzaly s sebou stovky miliard USD. Systém byl s největším úsilím a za cenu astronomického zadlužení s nasazením tiskárny peněz „zachráněn“ centrálními bankami.

A. Einstein tvrdil, že problém nelze vyřešit způsobem, kterýžto je sám příčinou problému. Proto ani finanční systém nelze zachraňovat jen tiskem ničím nekrytých peněz. Takové řešení nejenže není řešením, nýbrž naopak, je samotnou příčinou problému.

5.            2017: J. Grantham: „Tentokrát se zdá být vše velmi, velmi odlišné.“

Bublina, která roste aktuálně s aktivním přispěním politiky centrálních bank po celém světě, jenž je nazývána „kvantitativním uvolňováním“, tentokrát zachvacuje téměř všechna aktiva od akcií, dluhopisů, nemovitostí až k uměleckým předmětům.

A tak není divu, že v roce 2017 kotuje Dow Jones na historicky rekordních 22 000 bodech, DAX na 12 000 bodech, ceny nemovitostí se v mnoha sektorech dostaly nad ceny z roku 2008. Lidé bezstarostně investují své úspory do dluhopisů společností, které by dříve vůbec neměly naději na přízeň investorů. Přibývá spekulací na různé kryptoměny…A znovu má být vše jinak?

Fundamentem a příběhem současné bubliny je zatím neochvějná víra ve schopnosti moderních byrokratů centrálních bank a v jejich politiku nulových úrokových sazeb. Mimochodem, tato historicky bezprecedenční politika, jimi samotnými nazývána jako „nekonvenční“, měla být dočasná pouze pro „vyřešení“ minulé krize v roce 2008. Její „dočasnost“ se natáhla na 10 let a stále trvá.

Co ještě chybí? Názor věhlasného experta, že tentokrát je vše jinak, protože…

A hle!
Překvapivě jeden z nejúspěšnějších a po Buffetovi zřejmě nejznámější správce majetku Jeremy Grantham, jehož společnost  GMO spravuje klientské jmění 120 miliard USD, obrátil svůj názor o 180 stupňů a ve své nově publikované analýze, jež nese název „This Time Seems Very, Very Different“ (=Tentokrát se zdá být všechno velmi, velmi odlišné) dochází k závěru, že současná bublina nepraskne. Jeho hodnocení zní: „Not with a Bang but a Whimper“.  Tedy „ne krachem, ale s fňukáním“ má skončit tato epizoda.

To, že Grantham, jinak perfektně znalý finanční historie i anatomie spekulativních bublin, změnil svůj názor, připomíná příběh jiného analytika - věhlasného Sorosova žáka Stanleyho Druckenmillera, který krátce před dosažení vrcholu technologické bubliny na Nasdaqu v roce 2000 prodal dlouho držené zajišťující nástroje proti propadu portfolia a naopak investoval 6 miliard USD do oněch technologických akcií. Po šesti týdnech činila jeho ztráta 3 miliardy USD. K této spekulaci, která ho mimochodem stála job u Sorose, se Druckenmiller později vyjádřil takto: „Porazily mě mé vlastní emoce a já se neuměl ubránit. Jaké poučení jsem si z toho vzal? Žádné. Neboť já jsem dopředu věděl zcela přesně, že to nesmím udělat.“


 
Přihlášení
 
 
 
 
 
Přihlášení
 
Spoření AuRENTA
 
nebo
 
E-shop AuRENTA
 
Ještě nejsem zaregistrován