Lze říci, že aktuálně není na trhu aktivum, pro které by existovalo více fundamentálních argumentů pro razantní růst než zlato. Po velmi svižném nástupu zlata od počátku roku však zlato nepokračuje v této dynamice. Proč?
Někdo tu šlape na brzdu. A ten „někdo“ je FINANČNÍ POLITIKA se svou velkou plochou nohou. Centrální banky nejsou jen hráčem, který tlačí úroky směrem dolů, nýbrž také cenu zlata. Ne přímo, ale prostřednictvím obchodních bank, které mají téměř neomezený přístup k tištěným penězům centrálních bank. Na termínovém trhu pomocí kontraktů na pokles ceny (tzv. Short) jsou schopné prodat zlato, které vůbec fyzicky nevlastní a tím vytvářet přetlak nabídky a pokles ceny. Dnes se až 99% objemů obchodů se zlatem uskuteční právě přes termínový trh, kde se zúčtují pouze spekulativní zisky a ztráty v dolarech. Tato taktika může být úspěšná, jen pokud nikdo z těchto hráčů netrvá na uplatnění svého práva plynoucího z termínového kontraktu na fyzické dodání zlata. Pokud by jen nepatrná část kontrahentů trvala na fyzickém dodání, pak by cena zlata doslova explodovala, neboť by protistrana byla povinna obstarat na trhu milióny uncí, které nejsou reálně fyzicky k dispozici. Toto však není v zájmu těchto hráčů. Ti chtějí naopak spasit svět svými vytištěnými penězi. Rostoucí cena zlata by prozradila rostoucí nedůvěru ve svět volně rozmnožitelných peněz a konkurenční „zlatá měna“ by zbavovala centrální banky jejich moci.
Argumentace je logická ve světle faktu, že centrální banky po kolapsu finančního systému v roce 2008 jsou samy na straně kupců fyzického (nikoliv papírového) zlata.
Grafika: Centrální banky na straně kupců fyzického zlata (Zdroj: MMF)
Depozita zlata centrálních bank od roku 1958. Po 45 letech výprodejů zlata jsou centrální banky na straně kupců (viz vývoj v grafu vpravo od roku 2008).
Může být, že mnohý čtenář nemusí souhlasit. To ale vůbec nevadí. Neboť smysl zlata nespočívá v jeho ceně, nýbrž v jeho vlastnictví. Tedy motiv krátkodobého zisku by měl ustoupit dlouhodobé funkci zlata coby pojistky proti vyvlastnění občana. I nadále a opakovaně budeme našim čtenářům a klientům doporučovat takovou výstavbu svého kapitálu, která stojí na věcných a substančních aktivech – nemovitosti, vzácné kovy, substanční dividendové akcie a případně další aktiva, která se dají uchopit do ruky (sbírky, umění apod.)
Koneckonců, poučme se z konání centrálních bank – vydávejme papír a akumulujme zlato. To je recept, jak zůstat na straně vítězů.
